Kalendář

Statistika

10. Kapitola

10. Kapitola

Lily dopadla, obklopila ji vodní hladina,
začala lapat po dechu
a máchala kolem sebe
nohama i rukama,topila se.
Brána z jejich světa?
Co to sakra…. bylo… za blbost.
 Ne!
Najednou pocítila dívka značnou úlevu.
Neuvěřitelné!
Zakašlala a pokusila se zorientovat.
Uvědomila si,že celá mokrá leží
na něčem tvrdém,
pomalu zaostřovala na obraz před sebou.
Zjistila, že na ni ustaraně hledí
mladý plavčík z bazénu a Maria.
Pomalu se posadila a rozhlédla se kolem.
Ano, no ovšem!
Odešla k večeru na bazén,
dokud ještě mohla chodit plavat.
Musela se začít topit a tak vstoupila
do Tindomerelova světa
a jen přes vodu se mohla vrátit.
Okamžitě jí bylo jasné,
že opět na ni sáhla smrt,
otřepala se, možná zimou,
možná zděšením.
Beze slova vstala, vůbec nevnímala,
co jí říká plavčík,
automaticky mu cokoliv odkývla
a zamířila ke sprchám
a pak do šatny,
kde na ni čekala Maria.
„Zachránil mě!“
vyhrkla Lily, už se to nedalo zadržet,
muselo to ven,
samo se to zformulovalo v ústech
a samo to z nich vystřelilo jako
nezadržitelný gejzír
navrtaného ložiska ropy či
 vodního pramene.
Ta věta zůstala viset ve vzduchu
a jako alarm vykřikovala proti popření
imunní skutečnost,
že je něco víc než reálný svět
a je to tady, ano tady.
Prolíná se to s tímto světem,
který Lily před sebou vidí.
Její srdce něco křičelo,
ale rozum se bránil.
Mariino  „Já vím“
málem zaniklo v tom hřmotu myšlenek.
Lily ho sotva postřehla,
použila novou kamarádku
jako záchytný bod,
aby ji myšlenky nepolapily úplně.
Teď už Lily stála oblečená v hale bazénu.
Lidé kolem ní a Marie chodili
bez povšimnutí,
jako by neexistovaly,
tedy až na jeden pár očí,
které je obě sledovaly
s neuvěřitelným zájmem.
Maria se začala usmívat
a muž na druhém konci haly také.
Seděl na elektrickém vozíku
a byl mnohem sympatičtější
než na fotografii v Mariině domě,
ale rozhodně to byl její vnuk,
starší než Lily myslela, že bude,
avšak opravdu krásnější.
Modřejší oči Lily v životě neviděla,
to už si říkala u fotografie, ale teď?
Teď to bylo ještě něco nádhernějšího.
Lily následovala Mariu až k němu
a pak mu podala ruku,
zavřel a otevřel své nádherné modré oči
a přikývl na pozdrav.


 
**