Kalendář

Statistika

7. Kapitola

7.kapitola



Po chvíli se kůň rozcválal a Lily cítila,

jak jí kolem hlavy proudí vzduch a cuchá jí vlasy.

Bylo to neuvěřitelně příjemné.

Hříva jí vlála kolem rukou,
cítila se svobodná,

volná a lehká jako ptáček.

Chtělo se jí smát se, nevydržela to.

Musela se rozesmát, prostě to nešlo zastavit.

Teď už se smála nahlas.

A kůň zrychloval.

Byla si jistá, že kdyby ji Tindomerel nepřidržoval,

spadla by, protože poprvé jela na koni

takhle rychle, bylo jí to jedno.

Nechtěla, aby zastavili, nechtěla,

aby se jí blahý pocit přestal šířit tělem.

Chtěla, aby jeli věčně.

Přesvištěli louku jako vichřice

a zabrzdili na skalisku s vodopádem,

který se s rachotem hroutil ze stěn

zelenou travou porostlé.

To byla nádhera.

Lily nikdy nic krásnějšího neviděla,

ale obávala se jít moc blízko ke kraji,

aby nehrozilo, že spadne dolů.

Spěchali sem? Proč?

Lily nic nechápala,

přesto byla za ten pohled vděčná.

Otočila se na Tindomerela,

seděl na blízkém hladkém kameni,

kousek od něj bez toho,

aby ho někdo přivázal.

Tindomerel se tvářil velmi vážně,

ale také se trochu usmíval,
jakoby očekával,

že Lily promluví,

věnoval jí veškerou pozornost.

„Kdo jste?“

zeptala se a nevnímala,

že Elendil sedící na starém stromě za jejími zády

po ní švihl jablko,

hodil druhé, tak ho chytla,

aby měla klid na rozhovor.

„Andělé mají křídla.“

„Andělé mají křídla…“

zopakoval vyšším hlasem Elendil.

„Toho jsem si ráčil všimnout ráno v zrcadle.

Ani poděkovat neumí.“

„Umím!“

vyplázla pobaveně jazyk Lily.

„Děkuji.“

A musela vyprsknout smíchy.

Elendilův smysl pro humor se jí moc líbil,

takový měla ráda.

Tindomerel vykouzlil pro něj tak

typický hřejivý úsměv.

„Promiň. Lidé o něm tvrdí, že je to bručoun,

ale ve skutečnosti, je to moc milá bytůstka.“

Lily přikývla.

„To je. Kdo jste, když ne anděl.

Definice anděla říká, že musejí mít křídla.“

„Musejí?“

Tindomerel se znovu usmál.

„Musejí.“

„Když myslíš.“

Jak to Tindomerel dořekl,

vyrostla mu na zádech bílá,

zlatavě se třpytící křídla.

Mnohem větší než měl Elendil.

Tak tohle Lily nečekala.

„Já myslím, že nemusejí.“

Dodal a znovu se nádherně usmál.



 

 
**